Dislokace

Ke kloubní dislokaci dochází, pokud se od sebe v kloubu dvě kosti oddělí. Někdy může být velice obtížné klinicky odlišit zlomeninu a dislokaci a občas dochází k obojímu zároveň. Pokud máme pochybnosti o diagnóze, končetinu nejprve imobilizujeme, zpevníme dlahou a pořídíme RTG a teprve poté se ji pokusíme reponovat. Dislokace jsou většinou spojené s poraněním měkkých tkání, které může být také nutné před a po repozici imobilizovat, abychom snížili bolest a zabránili dalšímu poškození.

Luxace ramene

Úrazy ramene tvoří 20 % všech ragbyových úrazů a po koleni jde o druhý nejčastěji zraněný kloub. 35 % úrazů ramene je rekurentních. V ragby poranění ramene nejčastěji vzniká při skládkách, které mají na svědomí 49 % všech zranění (Brooks et al. 2005). Akutní luxace ramenního kloubu je v ragby poměrně běžná, přičemž 95–98 % tvoří přední dislokace.

Mechanismus úrazu: Jako příčina přední dislokace ramene se nejčastěji popisuje pád, při němž na nataženou paži v abdukci a zevní rotaci zapůsobí síla směřující dozadu. Studie, v níž byly analyzovány úrazy ramene u hráčů ragby, uvádí, že za 32 % rekurentních zranění mohla násilná abdukce a zevní rotace. K ní došlo buď během skládky, nebo při dopadu do pětkoviště s míčem v natažené ruce (Funk a Snow 2007). Zadní dislokace je mnohem méně častá a většinou je způsobena silou působící vpřed při zevní rotaci a addukci ramene.

Projevy: Úrazu většinou předchází kontakt a hráč udává bolest v rameni a poruchu jeho funkce.

Přední dislokace: Hráč obvykle drží paži u těla. Typicky se ztrácí zakulacení deltového svalu, avšak při současném zvyku nosit chrániče na ramena je tento úkaz obtížné ověřit. Pokud to upnutý oděv a chrániče dovolí, je možné deformitu napalpovat. Někdy lze nahmatat hlavici humeru jakožto prominenci v deltoideopektorální rýze.

Pokusy o aktivní pohyb v rameni jsou bolestivé a značně omezené. Hráč sám často pozná, že je rameno vykloubené. Zkontrolujte pulz na a. radialis a výsledek zaznamenejte. Pokud je to možné (vzhledem k oděvu a chráničům), zkontrolujte čití v oblasti úponu deltového svalu. Tím ověříte, zda nedošlo k porušení n. axillaris (výsledek zaznamenejte). Integritu n. radialis lze ověřit vyšetřením funkce zápěstí a lokte a kontrolou čití na hřbetu ruky.

Zadní dislokace: Hráč může mít paži v addukci a vnitřní rotaci nebo ji může držet druhou rukou v předpažení a při pokusu o spuštění ruky udávat zvýšení bolesti. Pokusy o abdukci a zevní rotaci jsou bolestivé. Na zadní straně ramene může být palpovatelná boule (opět pouze pokud to oděv a chrániče dovolí). Neurovaskulární zásobení je potřeba kontrolovat stejným způsobem jako u přední dislokace.

Přesun hráče z hřiště: Pokud máme podezření na dislokaci, hráč musí vystřídat. Obvykle je schopen z hřiště odejít sám a končetinu si sám podepřít, případně přes ni můžeme zespoda přetáhnout hráčův dres, aby končetinu podepřel, nebo použít závěs paže s pásem přes hrudník.

Luxace lokte

Loketní kloub je druhým nejčastěji dislokovaným kloubem horní končetiny a zranění je častější u adolescentů a mladých dospělých. Podle dostupných dat dochází k luxaci lokte vzhledem ke stabilní kostní konfiguraci a zpevnění kloubu svaly nejčastěji (v 90 % případů) posterolaterálně.

Nejběžnější příčinou zadní dislokace je pád na horní končetinu nataženou v lokti nebo přímý náraz do lokte.

Příznaky

• silná bolest během vzniku úrazu
• ztráta funkce v lokti
• viditelná deformita
• bolestivost v místě dislokace
• otok a podlitina v okolí lokte
• necitlivost či ochrnutí pod úrovní dislokace
• zeslabení nebo ztráta pulzu na zápěstí

Vyšetřete stav neurovaskulárního zásobení, zaznamenejte výsledky a zajistěte dostatečnou analgesii.

Vyšetřete funkci n. radialis (extenze zápěstí), medianus (pronace) a ulnaris (flexe 4. a 5. prstu).