Nakládání s léky

Východiska:

Nakládání s léky se např. ve Velké Británii řídí ustanoveními uvedenými v dokumentu Nařízení o národních minimálních standardech pro nezávislou zdravotní péči (National Minimum Standards Regulations for Independent Health Care), vydaném britským Ministerstvem zdravotnictví, a spadá pod Výbor pro kontrolu kvality péče (Care Quality Commision). Standard 22 stanovuje, že nakládání s léky musí splňovat požadavky britského zákona o léčivech z roku 1968, zákona o zneužívání drog z roku 1971 a předpisů o zneužívání drog. Musíme se proto snažit dosáhnout alespoň minimálního standardu. Níže je uvedeno několik zásad, kterými se zdravotníci musí řídit, aby tohoto standardu dosáhli a vyhověli požadavkům britského zákona o léčivech, ale především aby hráčům poskytovali zdravotní péči bezpečným a efektivním způsobem. Podobně by se příslušnými místními zákony a pokyny měli řídit zdravotníci ve všech zemích.

Zásady objednávání léčiv

• Objednávky léčiv by měly být písemné a podepsané oprávněným zdravotníkem, který je zároveň předepsal.
• Písemné objednávky se odesílají dodávající lékárně.
• Pro skladování a uchovávání kontrolovaných léků platí zvláštní předpisy, podle nichž musí být jejich objednávky podepsané oprávněným zdravotníkem a ve Velké Británii jsou platné pouze, jsou-li na formuláři FP10CDF, dostupném jen od příslušného místního orgánu pro kontrolované léky. Než farmaceut dodá kontrolované léky, musí mít u sebe podepsaný originál objednávky.
• Klub si vede záznamy a uchovává kopie ke všem objednávkám léčiv.
• Objednávky léčiv se odesílají registrované lékárně nebo dodavateli, který má platnou licenci na prodej léčiv (Wholesale Dealer Licence) a jehož zastupující odpovědná osoba je pokud možno farmaceut.

Zásady přijímání léků

• Zkontrolujte, jestli všechny dodané položky odpovídají dodacímu listu a původní objednávce, a všechny zapište do inventáře léčiv (viz příloha 2).
• Příjem kontrolovaných léků je třeba zaznamenat do klubového registru kontrolovaných léků.
• Nejnovější zásobu léků vždy uskladněte a zajistěte, že v momentě potřeby použijete nejstarší zásobu.

Zásady skladování léků

• Léčiva musí být ve Velké Británii uchovávána v uzamykatelných skřínkách podle britského standardu BS 2881:1989. (Zkontrolujte si normy platné ve vaší zemi.)
• Kontrolované léky musí být uloženy ve skříňkách na kontrolované léky.
• Kontrolované léky mohou být ve Velké Británii skladovány pouze v prostorech, které mají patřičné oprávnění Ministerstva vnitra nebo vlády.
• Klíčky od skříňky na kontrolované léky musí být hlídány bezpečnostním systémem, který umožní přístup pouze konkrétním osobám.
• Léky vyžadující uchovávání v chladu musí být skladovány ve speciální farmaceutické chladničce a nikoli v chladničce, která se používá na potraviny na jiné účely nelékové povahy. Farmaceutická chladnička musí disponovat teploměrem pro měření minimální a maximální teploty a každý den je třeba údaje o teplotě zaznamenávat.
• Pohotovostní léčiva musí být jasně označena a uchovávána tak, aby byla snadno dostupná.

Zásady podávání léků

• Podání léčiv hráčům nebo jiným členům týmu se musí řídit pokyny klubového/předepisujícího lékaře a vydání léčiva je třeba zaznamenat do inventáře léčiv (nebo do týdenního formuláře pro vydávání léků nebo do zápasového formuláře pro vydávání léků, viz příloha 3; potom je záznamy třeba jednou týdně přenést do inventáře léčiv). Vedoucí předepisující lékař /zdravotník musí příslušné formuláře podepsat a při každém podání léčiva z klubových zásob si musí uchovat písemný záznam o vydaných pokynech.
• Léčiva se vydávají podle potřeby v dávkách k okamžitému užití. Pokud je hráči vydáno více dávek, musí být uloženy v uzavíratelném balení opatřeném jménem hráče, názvem léku a dávkovacími pokyny.
• Hráč dostane písemné pokyny ke způsobu užívání léku a jeho předpokládaným i potenciálním nežádoucím účinkům.
• Hráče je třeba informovat, že vydané léčivo je jen pro jeho vlastní potřebu a že ho nesmí podat nikomu dalšímu. Nepoužité léčivo je třeba zlikvidovat (viz níže); nevracíme ho do zásoby k ostatním lékům.

Zásady likvidace léků

• Je třeba mít uzavřenou smlouvu s firmou na likvidaci léků nebo s lékárnou, která likvidaci prošlých, vrácených nebo poškozených léků zajistí.
• Kontrolované léky, které mají být zlikvidovány, je ve Velké Británii nutné nadále skladovat ve skříňce na kontrolované léky, ale musí být jasně označeny, aby nemohly být vydávány pacientům.

Zásady hlášení nežádoucích účinků

• V případě nežádoucí reakce na léčivo po jeho užití je třeba vyplnit formulář o nežádoucích účincích.
• Ihned je třeba informovat vedoucího zdravotníka nebo pověřeného zástupce a poskytnout nezbytnou zdravotní pomoc.
• Vedoucí zdravotník nebo pověřený zástupce musí celou záležitost prošetřit a spolupracovat také s dodavatelem.

Hlášení chyb

• V klubu je třeba vytvořit prostředí, v němž se nehledá viník, aby se nikdo neobával chyby nahlásit.
• Chyby vzniklé při předepisování a vydávání léků se musí zaznamenat do formuláře hlášení. Ihned je třeba informovat lékaře a poskytnout nezbytnou první pomoc.
• Vedoucí zdravotník nebo pověřený zástupce musí záležitost prošetřit a vyplnit hlášení, ve kterém uvede konkrétní kroky, jak chybám v budoucnu předejít.

Pravidelné kontroly zásob a data expirace

• Jednou měsíčně je třeba provést kontrolu zásob a ujistit se, že inventář léčiv odpovídá reálným zásobám léků na daném sportovišti.
• Jednou měsíčně je také třeba zkontrolovat, že jsou prošlá léčiva jasně označena, aby nebyla vydávána pacientům.
• Pravidla pro likvidaci prošlých nebo poškozených léčiv naleznete výše, v části o likvidaci léků.

Dostupnost referenčních zdrojů

• K dispozici by měly být aktuální referenční zdroje, souhrn informací o každém produktu a informace o všech uchovávaných léčivech.

Zakázané látky

• Zdravotníci musí znát látky, které nejsou sportovními orgány povoleny.
• Zdravotníci se musí ujistit, že žádnému hráči nepodávají zakázanou látku, pokud to není v naléhavých situacích nezbytné.
• Zakázané látky mohu mít formu léku na předpis, volně prodejného léku či přípravku i doplňku stravy.
• Hráči musí být poučeni o tom, že v konečném důsledku sami zodpovídají za to, že nepoužijí zakázané látky, a vždy si musí zkontrolovat složení všech užívaných léčiv či přípravků a v případně nejistoty se s někým poradit.